Pohlaví: Žena
Věk: 24 let
Rasa: kyborg
Vzhled:Leomie je docela vysoká holka s výrazným obočím a většinou nasraným a povýšeným výrazem. To už o ní říká hodně. Má šedé oči, docela hranatý obličej a nemá stálý účes. Původně jsou její vlasy hnědé, ale ráda si je barví. Jednak aby nebyla poznat hned na první pohled, a také si připadá jako opravdová hustěnka, když čas od času vypadá jinak. Její oblíbená barva je platinová blond nebo růžová, ale zase ji nebaví takové vlasy dlouho udržovat a za chvíli jí jsou vidět odrosty. Takže většinou má svoje normál vlasy, ale už zase tolik neřeší, jak jsou dlouhé. Svou vizáž přizpůsobuje tomu, jakou má právě náladu. A většinou má takovou náladu, že si udělá jednoduchý culík a s mrmláním si opláchne obličej vodou, natož aby se nějak malovala.
Styl oblékání Leomie je jednoduchý. Chce být nenápadná a potřebuje také být schopná se v tom hýbat. Je to hlavně něco černého se spoustou kapes a tajných skrýší a také občas děr, buďto od špatného zacházení nebo od kulek. Není moc opatrná ke svému oblečení. Na druhou stranu ale ví, že vypadá dobře. Má hezkou postavu, alespoň tu, co jí zbyla z lidského těla. A když někoho berou ještě navíc ty technické součástky, tak je to bonus. Nemá problém se obléct nějak sexy nebo rovnou vyzývavě. Ten hlavní bod na Leoms je její robopaže. Když přišla o celou pravou ruku, nechala si ji nahradit. Je to vidět na první pohled, na rozdíl od upraveného sluchu. Aby dodržela svůj styl, má ji celou černou a často nosí rukavice. Vtipkuje, že je to kvůli tomu, že až moc často strkala ruku do zásuvky. O dalších změnách těla zatím neuvažuje.
Povaha:
Leomie celý svůj život bere jako jeden vtípek. Je to takový vtipálek. Na první potkání je to docela nepříjemná holka, která ví, co chce, a za tím si jde. Vypadá při tom ale naprosto v pohodě a že jí je všechno jedno. A také že jsou všichni ostatní horší než ona. To si doopravdy nemyslí, ale v lidech takový pocit zanechává. Jenže jí je docela jedno, co si o ní budou lidé myslet. To ji hodně osvobozuje a může si dělat, co chce. Leomie nesnáší nudu. Když se nudí, je to s ní špatné. Jednak je nepříjemná na ostatní a na sebe, a také vymýšlí různé kraviny, aby se zabavila. A vzhledem k tomu, že má hodně posunutý práh pudu sebezáchovy, často si i ublíží. Jeden by mohl říct, že si užívá, když je na tom mizerně nebo když má nějakou nevýhodu, protože je pak její život mnohem zajímavější. Zkrátka nevydrží dlouho sedět a musí pořád něco dělat. Hodně často se pohybuje za hranicí zákona a hodně věcí jí nevadí. Ani jí nemají, jak vadit, protože jí jsou jedno většinou. Tímhle přístupem k životu se asi nedostane nikam vysoko, ale dostala se tam, kde je teď, což jí stačí.
Je vlastně docela bezproblémová, praktická, umí si poradit a je zvyklá se spolehnout sama na sebe. Než někomu začne věřit, trvá to dlouho. Věřila svojí sestře, ale už se s ní nestýká. Pořád ji ale bere jako svého nejbližšího člověka a snaží se neustále získávat info o jejím životě, o jejím úspěchu. A také se ji snaží neustále chránit, i když takhle z vpovzdálí. Kdyby o její sestře někdo řekl jedinou špatnou věc, dostal by přes držku. Leomie je hodně výbušná a pro ránu rozhodně nejde daleko. A také ji upřímně baví se prát a trochu si vzrušuje, když dostane nabančeno i ona. Ráda se připlete do pouliční rvačky, i když s ní nemá nic společného. Umí si rychle dělat nepřátele. Není vyloženě královnou večírků a nejoblíbenějším člověkem ostatních. A i když jí nevadí dělat nějaké pochybné věci a dokáže svoje černé svědomí zazdít, není vyloženě zlá. Nekouká se na utrpení ostatních, protože jí to dělá dobře. Snaží se sice vypadat jako velká drsňačka, ale pokud může a nestojí ji to příliš velké úsilí, tak pomůže. Nenechává ji celý svět úplně necitelnou, jenom je to vzrušení z akce mnohem lepší, než kdyby se snažila spasit svět. A tu nejlepší akci našla v nelegálních činnostech. Nemá moc nejbližších lidí, ale k těm se chová přeci jenom o něco lépe. Chrání je, asi by si hodně rozmyslela, jestli by byla schopná za ně položit život, ale je loajální.
Leomie je prostě drzá holka, která se toho fakt nebojí. Je docela společenská, ale málokdo vydrží její kousavé poznámky a sarkastické vtipy. Ráda dělá problémy. Leoms je hodně sportovně založená. Baví ji pohyb a pokud se přes den dostatečně neunaví, má pak v noci problém spát. Nebo přes den, záleží, kdy se rozhodne pracovat. Jak je na vlastní noze, může si dělat fakt co chce. Ale ideálně nenápadně, aby ji nechytili. Ale ne že by chodila běhat do nějakých nezakouřených částí města, spíš se nejlépe vybije u bojových sportů. Má docela zálibu ve zbraních a sama si je občas snaží zamontovat do svojí ruky. Jenže není úplně technický typ, tak její vylepšení není tak dobré, jak by mohlo být. Jinak ale ráda střílí, i když jí často stačí nějaká nepalebná zbraň.
Příběh:Už chvíli po narození měla Leomie svůj typický výraz „světě, naser si“. A ten jí zůstal a provázel ji životem. Když byla Leoms ještě malá, všechno bylo v pořádku a super. Narodila se milujícím rodičům do druhého sektoru, nikdy se neměli špatně. Oba pracovali ve zdravotnictví a žili spořádaný život. Chvíli po narození Leomie se jim narodila další dcera, její mladší sestřička. Vzhledem k tomu, že od sebe byly holky vzdálené věkem pouze jeden rok, tak většinu dětství prožily spolu jako nejlepší kamarádky. Leomie byla vždycky ta výbušnější a živější a Tagena, její ségra, se zase víc podobala oběma rodičům, byla spíš studijní a hloubavý typ. Ale dohromady se skvěle doplňovaly a dohromady byly opravdu silný tým. Tak její život pokračoval ve škole, nebyla nikdy nejlepší studentkou, ale vždycky přišla ségra, aby ji zachránila. Jenže se začala projevovat Leomina odlišnost od rodičů, vždycky to byla ona, kdo se s nimi hádal, kdo si stál za svým a kdo dělal problémy. Jejich mladší dcera jim dělala jenom radost, a také to nezapomněli často zmiňovat. Leomie samozřejmě žárlila a strávila poměrně dlouhý čas ve snaze se jim zalíbit. Aby se stala doktorkou nebo někým jiným vzdělaným, protože pouze vzdělaní lidé mají očividně právo na život v jejich rodině.
Jenže na škole jí to nešlo. Krutě nešlo. A nebavilo jí to. Ale potřebovala nějaký čas, aby se přestala snažit získat uznání svých rodičů. Když k tomu poznání došla, přestoupila na policejní akademii. Něco akčního a pohybového, to je něco pro Leoms. A tak se z ní stala posila ozbrojených složek. Doma to nakonec vzali, ale už to nebylo ono. Dokonce i její vztah s Tagenou se zhoršil, hlavně od sebe holky odrostly. Ale to Leomie zase tolik nevadilo, hlavně si to tolik nebrala, protože konečně měl její život smysl a každý den se probouzela s tím, že se těší do práce. Nebála se akce, ráda riskovala, moc se nedržela pravidel. Bylo jenom otázkou doby, než si ublížila. A to se přesně stalo. Nehlídala si záda a stála až moc blízko jednomu výbuchu. Ten ji někam odhodil, jejím kolegům se podařilo ji zachránit. Proležela si pár dní v nemocnici. Přišla kompletně o sluch a ztrácela citlivost v jedné ruce. Nebylo tedy těžké se rozhodnout pro nějakou úpravu těla. Nejdřív si nechala opravit sluch, který jí teď funguje skvěle. S tou rukou měla trochu problém, nikdy nebyla vychovávána k tomu, aby do sebe nechala jen tak dát kus stroje, ale zhoršení stavu a přicházení o pohyblivost ji přesvědčily.
Vrátila se do služby, toho se nebála, jenže jí postupem času přestal ten malý adrenalin stačit. Pořád se zotavovala, tak nechodila do největší akce. Začala si hledat bokovky, něco pořádného. Byl z ní sice polda, ale špatnej polda. Nejdřív začínala se soukromými prácičkami, kde se občas pohybovala mimo rozmezí zákona. To prvotní dilema z toho, že dělá něco nezákonného, vystřídalo nadšení z akce a z toho, že když ji chytí, bude mít fakt problém. Netrvalo dlouho a stala se ještě horší než ti, proti kterým měla jako ruka zákona zasahovat. Taky jí to dlouho nevydrželo, když byla v přestřelce kvůli důležité zásilce právě se strážci zákona a jeden z nich ji poznal. Musela zmizet. Tak si sbalila raneček a chvíli se ukrývala v pětce, když to největší pátrání pominulo, přesunula se do čtyřky, kde má teď svoje zázemí. Od té doby se neviděla se svou rodinou a její živobytí je přivyděláváním si čímkoliv, co je potřeba. Krádeže, pašování, dokonce i pokud je potřeba vražda a je dobře placená, nemá s ní problém. Vlastně tak napůl žije svůj sen, protože se rozhodně nenudí.
Obrázky:
